50 let NASA - Apollo k Měsíci

Většina lidí má oznámení projektu Apollo spjaté s dnes již legendárním projevem amerického prezidenta Johna Kennedyho v Kongresu v květnu 1961. Málo se ale ví, že projekt Apollo existoval už před tím, byť v jiné podobě. Měla to být třímístná loď pro dlouhodobé lety kolem Země s možností obletu Měsíce někdy v sedmdesátých letech. Kennedy tedy změnil určení projektu a stanovil jako primární cíl stanutí člověka na Měsíci.

 

 

 

Spojení lodí Gemini 6 a 7 v prosinci 1965
Autor:    NASA  

Předskokan Gemini
Brzy vykrystalizovala základní představa, jak budou jednotlivé mise Apollo probíhat. K Měsíci měly letět vždy tříčlenné posádky, dva astronauti měli na Měsíci přistát a ten třetí měl zůstat v orbitální části lodi a obíhat kolem Měsíce. S tím ale souviselo jedno úskalí. Spojení návratového modulu s orbitálním nebylo nic jednoduchého a kdyby se to nepovedlo, astronauti by zahynuli. Proto NASA před projekt Apollo vložila ještě projekt Gemini, tedy Blíženci. Jeho jediným cílem bylo přímo ve vesmíru natrénovat spojování dvou kosmických lodí.

To do té doby nikdo nedokázal, a to z prostého důvodu: nikdy před tím nebyla ve vesmíru více jak jedna loď současně. První kosmonauti dokonce své lodě prakticky neřídili a nedokázali s nimi manévrovat. To se učili Američané až v rámci projektu Gemini. První pilotovaný let Gemini odstartoval v březnu 1965 a teprve poslední mise Gemini 12 v listopadu 1966 dostatečně prokázala schopnost astronautů spojit oba vesmírné moduly a cestě člověka na Měsíc tak už nestálo nic v cestě.

Apollo 1 při tréninku
Autor:    NASA  

Když se spěchá...
Tedy jen zdánlivě. Ve skutečnosti spočíval neočekávaný problém v samotných lodích Apollo. Ty dodala firma v hrozném stavu. Kabina byla plná hořlavých materiálů a nechráněných kabelů bez jakéhokoliv uchycení. Pospojované byly izolační páskou, běžně se po nich šlapalo a volně se třely o sebe. Za normální situace by NASA lodě Apollo odmítla převzít a bez provedení rozsáhlých úprav by je do vesmíru určitě neposlala. Jenomže se rozhodla jinak a rozhodnutí to bylo špatné.

Američané se snažili za každou cenu dodržet plán Kennedyho, který byl v roce 1963 zavražděn. Prezident vyhlásil, že Amerika dobije Měsíc do konce šedesátých let. NASA nevěděla přesně, jak je na tom Sovětský Svaz a nechtěla dopustit, aby byla pokořena i v této soutěži, když už prohrála souboj o prvního kosmonauta nebo první měsíční sondu. A tak kvůli riskantnímu rozhodnutí NASA došlo k tragédii.

Apollo 1 po požáru
Autor:    NASA  

Vražedný zmetek
Dne 27. ledna 1967 tříčlenná posádka Apolla 1 prováděla cvičnou simulaci odpočítávání startu. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila snadno šiřitelný požár. Všichni tři astronauti zahynuli, protože se z hořící kabiny nedokázali dostat ven. Jednak trvalo otvírání dvojitých přetlakových dveří dlouhých 90 sekund a jednak jim to přetlak uvnitř hořící kabiny nedovolil. Kabina Apolla 1 praskla a hustý dým ještě přiotrávil personál, který se snažil posádku vyprostit.

Smrt astronautů byla velkou ranou pro celou Ameriku a projekt Apollo zdržela o více než rok a půl. NASA udělala změny v kabině, čistý kyslík byl nahrazen směsí kyslíku a dusíku, hořlavý materiál byl nahrazen nehořlavým a změněno bylo i otevírání vstupního průlezu. A tak se mohlo pokračovat.

Apollo 8 jako první obletělo Měsíc
Autor:    NASA  

Průkopnická Apolla
Apollo 7 se tedy 11. října 1968 jako první vydalo do vesmíru. Po technické stránce byl let velmi úspěšný a všechno fungovalo podle plánu. Ovšem z lidského pohledu kosmonautů to nebyl zrovna pěkný výlet. Astronauti si stěžovali na jednotvárnou sušenou vysokokalorickou stravu, která se jim brzy přejedla, všichni se nachladili a hádali se jak mezi sebou tak s pozemním personálem.

První oblet Měsíce provedlo Apollo 8 (start 21. prosince 1968) a byl to od programu Apolla 7 velký skok. Posádka desetkrát obletěla Měsíc, pořídila skoro patnáct set snímků a poslala vánoční poselství pozemšťanům. Apollo 9 (start 3. března 1969) vyzkoušelo úspěšně odpojení a manévrování lunárního modulu. Apollo 10 (start 18. května 1969) pak udělalo další krok, když astronauti s lunárním modulem obletěli Měsíc.

  

Buzz Aldrin u americké vlajky na Měsíci
Autor:    NASA  

Poprvé až na Měsíc
Do dějin a všech učebnic ale zaručeně vstoupilo Apollo 11. Právě jeho let měl konečně splnit osm let snažení celé NASA a Amerika měla dokázat světu, že je králem kosmonautiky. Vše probíhalo podle plánu, ale těsně před dosednutím na Měsíc se spustilo hned několik poplachů.

Loď totiž přeletěla původně plánované místo přistání. Když Neil Armstrong viděl, že s nimi autopilot chce přistát v místě plném kamení a balvanů převzal ruční řízení a dosedl na bezpečnější místo. V nádrži mu přitom zbylo palivo jen na 30 sekund letu. A tak mohl Armstrong 20. července 1969 jako první člověk vstoupit na cizí vesmírné těleso a pronést svou slavnou větu "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo."

Eugen Cernan jede po Měsíci během poslední mise Apollo 17
Autor:    NASA  

Měsíc navštívilo celkem 6 posádek, tedy 12 lidí. Tehdy se zdálo, že létání na Měsíc se stane poměrně běžnou záležitostí, ale bylo to jinak. Zájem veřejnosti upadal a válka ve Vietnamu projekt Apollo pohřbila. Poslední Apollo odstartovalo 7. prosince 1972. Další návštěvu Měsíce NASA plánuje přibližně za 15 let, tedy více než půl století po Apollu 11. To ale nic nemění na tom, že projekt Apollo napsal velkou kapitolu historie nejen NASA, ale i lidstva jako celku.

 _{Autor: Petr Sobotka}